diskutace
29. srpna 2010 v 11:43 | Bára
|
diskuzní kroužek
Tak a je tu diskuzní kroužek tady můžete psát co se vám líbí a nelíbí nebo co byste tu chteli mít.
Koňské sedlo
28. srpna 2010 v 11:45 | Bára
|
postroj
V jezdectví se používá několik druhů sedel přizpůsobených příslušnému účelu respektive dané jezdecké disciplíně:
drezurní - má zvýšenou zadní rozsochu, hlubší posedlí, svisle zpuštěné a více vystouplé bočnice. Tento typ sedla umožňuje hlubší a stabilnější sed, to slouží k přesnějšímu působení sedu na koně. Zároveň sedlo je velmi pohodlné, i při jízdě v terénu. Jezdec obvykle používá delší třmeny. Sedlo není vhodné pro mladé koně, protože málo rozkládá váhu jezdce. Nedoporučeje se začátečníkovi jako jedinné sedlo, protože ho nenaučí rovnováze, tu mu drží sedlo "samo".
Dnešní moderní sedla se často vyrádějí bez vnitřní kostry - viz článek bezkostrové sedlo

Dvůr krutěnice
1. července 2010 v 11:26 | Bára
|
kluby kde můžete jezdit
Ahoj tady Bára z blogu
Ahoj dovoluji si vás pozvat na místo s koňma kde si můžete zajezdit je to Dvůr Krutěnice toto místo se pyšní koňmi kínskými.Jsou tam pišní na koně perličku která jezdí na parkury Perlička tam má jedno asi 7leté hříbě které talent zdědilo jmenuje se pomněnka.Koná se tu spoustu akcí třeba hon na lišku,soutěže v drezůře a parkůrech a mnoho dalších.V létě se můžete přihlásit na tábor i kdzž jste začátečníci,pokročilí i zkušení jezdci.A proto neváhejte a koukněte se na stránky www.dvurkrutenice.cz najdete tam mapu kudy se tam dostat .A kdyby ste neměly přespat mají přímo v areálu vedle stájích úžasný hotel.Nebojte se ho vyzkoušet já tam byla a naučili mě tam jezdit na koních.
Tak neváhejte přeju hodně štěstí
Americký walking pony
14. února 2010 v 11:46 | Bára
|
plemena od A-Č
Americký walking pony

Původ a historie
Americký walking pony je relativně mladé plemeno, které bylo vyšlechtěno s cílem vytvořit velkého jezdeckého ponyho arabského typu a výjimečných chodů. Americký walking pony je v podstatě kříženec mezi tennesseeským mimochodníkem a welsh ponym. Plemenná kniha pro tohoto ponyho byla založena v roce 1956 Joan Hudsonovou.
Velkou roli v historii tohoto plemene hrála britská velšská klisna Browntrees Flicka. V registru má číslo 1. Její syn, BT Golden Splendor, má číslo 5, byl prvním registrovaným hřebcem a vzorem nejjemnějších typových vlastností.
Popis plemene
Americký walking pony je se svými 140 cm poměrně velký poník. Hlava je jemného rázu a nevykazuje moc vlastností ponyho. Je nasazena na klenutém, dobře osvaleném krku, který bývá dost dlouhý. Naproti tomu je záď tohoto ponyho kratší, i když svalnatá.
Jsou povoleny všechny jednolité barvy.
Tři hlavní chody jedinečné pro toto plemeno jsou: Pleasure walk, Merry walk a Canter. Pleasure walk a Merry walk. Tyto chody jsou čtyřdobé, rychlejší než normální krok a jsou popisovány jako velmi lehké a pohodlné. Merry walk je z těch dvou rychlejší. Canter je krátký a sebraný chod, taktéž velice příjemný pro jezdce.
Charakteristika
American walking pony je plemeno klidné, vyrovnané a přizpůsobivé. Po tennesseeském mimochodníku zdědil leccos z jeho poslušnosti, ochoty, dobromyslnosti, spolehlivosti a samozřejmě pohodlnosti. Po velšském poníkovi zase trochu víc temperamentu, hbitosti a odvahy. Výsledkem je opravdu jedinečný pony.
Využití
Toto plemeno prokázalo výborné schopnosti nejen v
parkuru a v drezúře, ale také v zápřeži.
parkuru a v drezúře, ale také v zápřeži.
Americký shetlandský pony
14. února 2010 v 11:41 | Bára
Americký shetlandský pony

Původ a historie
Původní britský shetlandský pony se pro svůj malý vzrůst a všestranné využití vyvážel z Britských ostrovů do celého světa déle než sto let. Americký shetland se ale svému předku podobá už jen velmi málo, postrádá jeho odolnost a skromnost. Toto plemeno vzniklo křížením jedinců plemene shetlandlandský pony jemnějšího rázu s plemenem hackney pony, později přikřížením koní arabských a malých plnokrevníků. Výsledkem je výrazný a harmonický pony spíše hackneyského typu.
V roce 1888 byl založen klub amerických shetlandských poníků (American Shetland Pony Club) a nyní má dvě plemenné knihy: sekce A a B. Do sekce A jsou registrováni poníci s méně než 12,5% jiné (neshetlandské) krve, do sekce B pak ti s větší příměsí cizí krve.
Popis plemene
Na tomto koni je na první pohled nejvíce výrazná vynikající akce kolen. Nohy jsou, díky křížení s araby, plnokrevníky a hackney poníky, neobyčejně dlouhé a štíhlé a s jejich sílou se britský shetland nemůže měřit.
Americký shetland má měřit do 117 cm - o pěst více než původní ostrovní pony.
Hlava má proporce velkého koně - profil je rovný, uši dlouhé. Kohoutek je na ponyho velice výrazný a přechází v krátký, ale dobře stavěný hřbet.
Americký shetlandský pony se vyskytuje v hnědé, černé, ryzé, plavé, žluté i šedé barvě, objevuje se i prokvetlost.
Charakteristika
Americký shetland je spolehlivým společníkem pro děti, je pro ně milý a věrný kamarád. Má dostatek zdravého sebevědomí a temperamentu, i když se tvrdí, že pozbyl houževnatosti svého ostrovního předka.
Využití
Toto plemeno se pohybuje stejně dobře jako hackney pony, je proto využíváno v zápřahu - závodí například v lehkých sulkách a v akci je radost na něj pohledět. Je velice všestranný, nikoho nepřekvapí, že pod sedlem je neméně šikovný (ať už anglickým, nebo westernovým), stejně jako na malé překážkové dráze. Mladí jezdci ocení jeho obratnost při různých jezdeckých hrách - například při gymkhaně. Jeho elegance je také předváděna na různých výstavách.
Zajímavost
Důkazem toho, jak je tento pony žádaný, mohou být závratné ceny v porovnání s britským shetlandem. V roce 1970 se cena za klisnu amerického shetlandského ponyho pohybovala kolem 30 000 dolarů, za hřebce pak až 90 000 liber!
americký pony
14. února 2010 v 11:38 | Bára
|
plemena od A-Č
americký pony
Původ a historie
Leslie Boomhower z Mason City v Iowě je zakladatelem plemene americký pony. Jeho snahoubylo vytvořit jezdeckého ponyho pro děti a vhodného pro všechny druhy jezdeckých aktivit, který by zároveň tvořil protipól k poníkům dováženým z Anglie. Boomhower v roce 1956 založil Klub amerických ponyů. Hřebec Black Hand - zakladatel plemene vznikl křížením shetlandského hřebečka a klisny plemene appaloosa. Později byli přikříženi arabové a quarteři.
Popis plemene
Plemeno americký pony je označováno jako kříženec quartera a araba se zbarvením appaloosy. Po původní shetlandské krvi zbylo již jen málo stop.
Dnešní američtí ponyové měří 117 až 137 cm. V plemenném standardu je důraz kladen především na svalovou hmotu a vyváženou pohybovou akci. Američtí poníci se také vyznačují výrazným podsazením zadních končetin pod tělo.
Hlava je ušlechtilá, s malýma ušima. Tečkovaná kůže na chřípí je znak zděděný po appaloose. Zbarvení je typické pro appaloosy - hermelín, snowflake (sněhová vločka), blanket (deka) nebo frost (jinovatka).
Charakteristika
Americký pony je temperamentní, ale dobromyslný kůň. Je velice učenlivý, proto se hodí k všestrannému jezdeckému využití. Po shetlandských předcích zdědil vytrvalost a houževnatost.
Využití
Toto plemeno je v USA oblíbené mezi dětmi, jeho všestranné zaměření jim umožňuje na něm skákat, jezdit do přírody i trápit se drezurními cviky na jízdárně. Je vhodný také pro různě handicapované děti.
Americký miniaturní kůň
14. února 2010 v 11:35 | Bára
|
plemena od A-Č
Americký miniaturní kůň
Původ a historie
Američtí miniaturní koně byli vyšlechtěni pečlivým výběrem malých jedinců jiných plemen - především anglických a holanských důlních koníků, ale i shetlandských poníků, koní arabských i anglických plnokrevníků, tažných koní a koní plemene quarter horse.
Společnost zabývající se chovem těchto poníků - American Miniature Horse Association (AMHA) vznikla v roce 1978. Registruje všechny poníky, kteří nepřesahují výšku 34 palců (asi 86 cm).
Popis plemene
Miniaturní kůň je zmenšenina velkých plemen koní - včetně jejich tělesných proporcí. Je proto sporné zařazovat toto plemeno mezi poníky, protože kromě výšky nemá žádné jiné znaky ponyů.
Miniaturní koně jsou vzorem dokonalosti - hlava je úměrná krku a tělu, vyznačuje se širokým čelem a delšíma ušima umístěnýma dostatečně daleko od sebe. Nejvyšší bod osvalené zádi má ležet ve stejné úrovni jako kohoutek. Velká pozornost a péče se věnuje kopytům a hedvábné hřívě. Ocas by měl kopírovat tvar zádi. Celkový dojem má být harmonický a vyvážený. Zvířata s vrozenými či získanými vadami nebo s vyšší KVH nejsou do chovu zařazeni. Jsou povoleny všechny barevné odstíny srsti.
Charakteristika
Tito malí koníci jsou nesmírně přítulní, milí, dobrosrdeční, společenští a inteligentní, proto si snadno získají srdce nejen dětí, ale i dospělých.
Využití
V miniaturních koních našla řada Američanů (a v současné době postupně i Evropanů) společníka, jehož přítulná povaha jim pomáhá překonávat stres. Díky jejich malé velikosti je mohou vozit ve větších autech jako psy. Děti na nich mohou jezdit, ale mnohem častěji se využívají do zápřahu, na výlet vyvezou bez problémů dvě dospělé osoby - utáhnou dvojnásobek svojí váhy. Využívají se také při hipoterapii - handicapovaní lidé na nich samozřejmě nejezdí, ale samotný kontakt s nevelkými koníky jim pomáhá překonávat některé psychické problémy.
Konají se také výstavy a soutěže a přehlídky těchto koní - miniaturní koníci jsou předváděni buď na ruce, nebo v zápřahu.
Miniaturní koně jsou chováni především pro radost, v tomto připomínají psy, jejich potřeby se ale v mnohém neliší od velkých koní - i když spotřeba krmení je malá a postačí jim i menší výběh.
Zajímavost
American Miniature Horse Association vydává časopis Miniature Horse World a každoročně posuzuje stovky miniaturních koní v celých Spojených státech. Na největší akci - přehlídce s názvem Miniature Horse Association's National Show se vybírají nejlepší zvířata a zapisují se do plemenné knihy.
Do Evropy se miniaturní koně dostávají pozvolna, proto jsou poměrně obtížně k sehnání. Zájem o mini koně ovšem roste. V České republice je jejich chovem známý Antonín Sádlo.
Americký klusák
13. února 2010 v 15:55 | Bára
|
plemena od A-Č
Americký klusák

Původ a historie
Americký klusák byl vyšlechtěn koncem 18. století v Apačském pohoří. V roce 1788 byl do USA dovezen Anglický plnokrevník Messenger, který měl klusácké vlohy po starých norfolských cestovních koních (jako většina tehdejších plnokrevníků). Messengerův vynikající rodokmen obsahoval krev všech tří arabských plnokrevníků - zakladatelů anglického plnokrevníka. Messenger v zápřeži nikdy nezávodil, ale v rodokmenu měl několik klusáků a tyto vlohy předával potomstvu. Messenger připouštěl všechny typy klisen včetně narrangasettských mimochodníků (kteří dnes už neexistují). Díky tomu se dostalo do chovu mnoho koní s mimochodem.
Druhou linii založil hřebec Clay - potomekberberského hřebce dovezeného z Tripolisu v roce 1820. Za nejvýznamnějšího představitele amerického klusáka je však považován Hambletonian, kterému v žilách kolovala jak krev Messengera, tak Claye. Bývá označován jako "hřebec zakladatel amerického klusáka." Sám nikdy nezávodil, ale říkalo se, že urazil míli za dvě minuty čtyřicet osm a půl sekundy. Mezi jeho potomky bylo spousty vynikajících klusáků.
Popis plemene
Jedná se o vysloveně sportovního koně, souladně stavěného a svalnatého. Převážnou skupinu tvoří mimochodníci, kteří jsou v USA více cenění. Přední nohy bývají kratší než zadní. Hlava je hrubší, ale líbivá. Kohoutek mají nižší než záď, nohy jsou pevné s velmi kvalitními kopyty. Plece jsou mohutné a krk perfektně nasazený.
Tito klusáci mají velmi přímý, velmi dlouhý a vydatný chod a dovedou se soustředit na výkon mnohem lépe než jiní koně. Ovšem také tréninkové metody byly v předních klusáckých stájích dovedeny k dokonalosti, takže právem toto plemeno drží titul nejrychlejšího klusáka světa.
Spousta lidí si americké klusáky pořizují jako rekreační koně, a to především kvůli jejich přátelské a věrné povaze.
Plemenné znaky
U tohoto plemene jsou povoleny všechny barvy srsti, nejvíce rozšíření jsou však hnědáci a ryzáci. Bílé znaky nejsou oblíbeny, nevedou však ke snížení ceny koně. Výška koně se pohybuje od 155 do 160 cm. Celková hmotnost koně nemá být větší než 500 kg.
Charakteristika
Americký klusák je kůň velice houževnatý, tvrdý, velice často vyniká svou odvahou, i když ji na dráze nemá šanci uplatnit. Je výkonný, poslušný a učenlivý. Vzhledem k tomu, že jsou od malinka podrobováni tvrdému výcviku v zápřeži, nemají šanci vytvořit si pevnější vztah k člověku jako jezdečtí koně. Klusácký výcvik záleží na tom, aby kůň ve vypjatých chvílích nenacválal. Špičkový klusák nemůže být všestranný, proto doby, kdy se používal jak v sulce, tak pod sedlem, už minuly.
Využití
Americký klusák je výhradně sportovní kůň, který neslouží k žádné jiné činnosti než k závodům v zápřeži. Plemeno je však dokonale prošlechtěné, proto se jeho chovu věnuje důkladná péče a vyvážejí se do celého světa, pro zlepšení výkonnosti jiných plemen klusáků. V USA jsou klusácké dostihy velice oblíbené a ceny nejlepších klusáku sahají do astronomických výšek.
Zajímavost
Originální název plemene - American Standardbred - vyjadřuje zásadu, že při zápisu do plemenné knihy musí každý špičkový klusák podstoupit přezkoušení standardní rychlosti. Standard byl původně tři minuty, později dvě minuty 30 sekund na míli. U mimochodníků, kteří jsou rychlejší, požaduje standard čas ještě o pět sekund lepší. Dnes je rychlost nižší než dvě minuty na míli celkem běžná.
V prodlouženém klusu (v tzv.létajícím klusu) v plné rychlosti americký klusák může dosáhnout až 14,2 m.s-2, přičemž kroková frekvence může být až 2,52 kroků.s-2. Délka kroku může být až 5,92m! Jedná se o diagonální klus.
Americký indiánský kůň
13. února 2010 v 15:50 | Bára
|
plemena od A-Č
Americký indiánský kůň

Původ a historie
Americký indiánský kůň byl vyšlechtěn indiány ve Spojených státech amerických, ale jeho původ je z krve španělských koní, přivezených do Ameriky evropskými kolonizátory. V dnešní době se toto plemeno stále chová a má i svůj registr, avšak jeho chov není příliš rozšířený.
Americký indiánský kůň se podílel na vzniku velkého počtu amerických plemen. Například Morgana, Quarter Horse, amerického jezdeckého koně a tennesseeského mimochodníka. Také mnoho dalších skvrrnitých plemen má předky mezi indiánskými koňmi, jako paint, palomino, appaloossa a další.
Popis plemene
Americký indiánský kůň připomíná vzhledem spíše ponyho. Je středně velký - kohoutková výška se pohybuje okolo 135 - 148 cm a poměrně robustní. Hlava indiánského koně je podobná hlavě mustanga - je výrazná a může působit poněkud těžkým dojmem. Kosti jsou stabilní, nohy silné a kopyta tak pevná, že se tito koně nemusí ani kovat. Zbarvení amerického indiánského koně je velmi pestré, v podstatě jsou povoleny všechny barevné odstíny, nejhojněji se však vyskytují koně plavé barvy.
Charakteristika
I přes svou robustní postavu je toto plemeno rychlé a vytrvalé. Díky svému původu není náročné na stravu ani na pravidelný pohyb pod sedlem, bez problémů se dá chovat venku.
Využití
Americký indiánský kůň se využívá především v rekreačním ježdění.







